Chuť na Ježíše

Podle zásad politického marketingu si Ježíš vedl špatně. Neříkal totiž lidem, co chtěli slyšet. Nesděloval jim líbivé fráze, nýbrž pravdu, kterou vyslyšel - pravdu, které naslouchal, kdykoli se modlil. A té pravdě důvěřoval, protože mu ji svěřil jeho milovaný "Abba". Což obvykle překládáme jako "Otec", ale v rodné aramejštině se Ježíš vyjadřuje familiárněji a při modlitbě oslovuje Boha důvěrně "táto".

Překvapivé a obtížně pochopitelné záměry nebeského "táty" Ježíšovi pozemští "bráchové", neboli apoštolové, nepřijímali snadno, protože odporovaly jejich způsobu myšlení. Jen pomalu se učili důvěřovat Boží cestě, ačkoli se považovali za lidi "věřící". A co jim tak vadilo na Ježíšovi a na Bohu, kterého jim Ježíš představoval úplně jinak, než jak byli od malička zvyklí? 

Asi každý se bojí smrti. Kdo by si nepřál žít věčně? Existuje ale takový život, který by zvítězil i nad smrtí? A pokud ano, jak jej dosáhnout a přisvojit si jej? Tradiční náboženství má osvědčený recept: "Dodržuj přikázání, a budeš živ." Význam Božích přikázání, především Desatera, Ježíš nikdy nezpochybnil, ale přidal ještě něco neslýchaného, až skandálního: "Kdo mne jí, bude mít život ze mne" (Jan 6, 57).

Uznejme, že zachovávat pravidla, "držet se lajny", je sice náročné, ale vcelku rozumné. Avšak co si počít s výzvou, abychom "snědli" Ježíše? Šokovanými učedníky lomcoval vztek: "To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?" Rabbi z Nazareta odmítl být Mesiášem podle jejich představ. Proto ho mnozí z nich opustili a možná si šli hledat "lepšího" Spasitele. Ježíš jim dává svobodu, ať hledají štěstí, kde uznají za vhodné. Nebrání jim, nesoudí je. I svých dvanácti apoštolů se přímo zeptá: "I vy chcete odejít?"

Neboť pravda chutná trpce, pokud si ji neosladíte osobním a živým vztahem lásky a důvěry k Ježíšovi, který ji ztělesňuje - a ještě víc, on Pravdou je! Koho si zamilujete, komu důvěřujete, na toho "máte chuť", samou láskou byste ho nejraději snědli. Ježíšovo učení sotva přežvýkáte a strávíte, jestliže nemáte chuť na Ježíše, nedůvěřujete mu a nemilujete ho. Evangelium není pro vybíravé, co ohrnují nos nad prostým pokrmem Božího slova. Evangelium je pro zamilované, ochotné pro lásku ledacos vytrpět. 

Každý člověk se proměňuje v to, čemu věří, co miluje, pro co se rozhoduje a čemu se odevzdává, až se tím nakonec i stane. Zmizí hranice mezi "já" a "ty", mezi mnou a Kristem. Bůh bude všechno ve všem. Ano, takto neslýchaná je pravda! Možnost stát se pravdivou, celistvou bytostí je stále zde! Kdo se jí chopí, ten něco zažije, neboť zvláštní "ježíšovská" chuť mu začne přetvářet chuťové pohárky duše, a dá mu pocítit, jak sladké je vyznání Petrovo: "Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života."