Co nám kouká z očí?

V minulých dnech jsme nejprve přišli o možnost fyzického dotyku, pak o možnost pohlédnout si do tváře. Ale tvář jsme neztratili, i když je skrytá. Všechno důležité je skryté a vyjevuje se každému, kdo se naučí dívat. Máme oči. Nejsem si však jistý, zda je správně používáme.

Jako slepci v příbězích z evangelií si nechme uzdravit zrak a dívejme se! Navzájem se obdarujme pohledem, v němž se rozzáří pohlazení, přijetí, porozumění a solidarita. Znáte pořekadlo "kouká mu to z očí"? Vskutku, oči prozradí mnohé. A co naše oči? Zopakujme si slovo žalmu, v němž je vyjádřeno poselství IV. neděle postní: "Radujte se!" Všichni víme, co venku létá v povětří, ale to neznamená, že nám z očí zmizí radost, úsměv, zájem, soucit a vděčnost.

Přemýšlejme nad tím, čemu učí Ježíš: "Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo." Čistotu pohledu chápu jako schopnost hledět na to, co je skryté, ale touží se odhalit a vyjevit. Včera byl první jarní den. Do přírody se navrací život. Ptáci to vědí, a proto zpívají. Stromy to vědí, a proto už brzo rozkvetou. Voda to ví, a proto se v ní zrcadlí nebe. Ale co my? Víme to? Věříme tomu?

Prosím vás o jedno. Najděte si klidné místo a klidnou chvíli a zhluboka se nadechněte. Při nádechu si v duchu řekněte: "Žiju!" A při výdechu: "Děkuju!" Takto vědomě dýchejte a každý den se cvičte v radosti. Brzy uvidíte svět kolem sebe novýma očima.

To podstatné vystoupí ze skrytosti, pokud se naučíme dívat. Jak říká moudrá žena, filosofka Anna Hogenová: "To nejvyšší se ti ukazuje nepřímo. Jako blesk, který přijde a letí pryč. Takhle se ti ukazuje Bůh, takhle se ti ukazuje Dobro, takhle se ti ukazuje spravedlnost, takhle se ti ukazuje všechno, co je na světě dobré. Proto je důležité pečovat o duši."