Dohoříváme

Noci teď bývají mrazivé a jasné. Nebe je poseto myriádami hvězd. Mnohé z nich už vyhasly, ale protože jsou od naší planety vzdáleny stovky či tisíce světelných let, ještě dlouhé věky budou zkrášlovat oblohu a podněcovat sny a touhy. Když při večerní procházce zakloním hlavu a pohlédnu vzhůru, pozoruji blikající světýlka živých i mrtvých hvězd. V knize Job se píše o Bohu, že vyvádí hvězdy v pravý čas. On je Pastýřem lidí i Pastýřem hvězd, určuje jejich počet a každou zná jménem (Žalm 147). Hvězdy jsou poslušnější ovečky než lidé. Kristus potvrzuje, že před Boží tváří jsou všichni živí - třeba to platí nejen o lidech, ale také o hvězdách. I vyhaslé slunce v Boží paměti svítí věčným světlem.

Jestliže se milosrdný Bůh ujímá vyhořelých hvězd, jistě se v jeho náruči najde bezpečné útočiště i pro vyhořelé lidi, kterým v lampách jejich duší dochází olej a plamínek už jen slabě čadí. Prorok Izajáš vyznává, že Bůh nezhasí knot doutnající. Všichni bez výjimky se dříve či později dostaneme do stavu, kdy se unavíme a začneme se podobat pošetilým družičkám z Matoušova evangelia (25, 1-13). Usnuly při čekání na ženicha a mezitím jim lampy zhasly. Co dělat v takové zoufalé situaci? 

Možná vyhledáme pomoc u rozumných lidí, kteří vypadají, že by mohli vnést aspoň trochu světla do tmy. Zkušenost však učí, že kdo si zakládají na přesvědčení o vlastní moudrosti a prozíravosti, místo pomoci nabízejí knížecí rady: "Jděte raději ke kupcům a kupte si!" Jinak řečeno: "Nic po nás nechtějte, dělit se nebudeme, ale povíme vám, kde seženete, co právě potřebujete."

Pošetilost nešťastných družiček nespočívá v tom, že udělaly chybu a zapomněly si vzít zásobu oleje do lamp, nýbrž v uposlechnutí zdánlivě rozumné rady. Šly do krámu koupit si olej a promeškaly setkání s ženichem. Odmítl by je přijmout do domu, kde slavil svatební hostinu? Spíše věřím, že by je pozval dál, neboť by viděl jejich únavu a smutek. Vždyť nejen jejich lampy, ale i jejich duše dohořívaly! Pravý nebeský ženich Kristus obejme vyhořelou duši, jež za ním přichází se svou temnotou, se zlomeným srdcem a prázdnou myslí. Dobrý Pastýř ji naplní olejem veselí, jímž On sám je pomazán nade všechny ostatní.

Nemáme co nabídnout. Doutnáme a dohoříváme. Padáme na hubu a ve stresu nevíme, kudy kam... a tak je to v pořádku! Protože rozsvítit se dá jedině v místnosti, kde je zhasnuto. Vzkříšení se děje přesně tam, odkud se stáhl život, kde selhala veškerá lidská moudrost a musela uznat spolu s Heideggerem, že "po staletí oslavovaný rozum je nejzarputilejším protivníkem myšlení". 

Noci jsou mrazivé a jasné. Vyčerpaní hledíme ke hvězdám. Kdo ztratil sílu, už neumí klást odpor. Vzdává se, odevzdává se. Zhasíná v něm pýcha a předsudky. Otevírá se v něm mysl Kristova. Myšlení, které překonalo dualismus, naučilo se spojovat protiklady a nalézá světlo ve tmě a plnost v prázdnotě. V Kristově mysli můžeme před spaním i po probuzení myslet na to, že i my - pošetilí, zapomnětliví a chybující lidé - budeme "zářit jako hvězdy ve vesmíru" (Filipským 2, 15). 

citace: Martin Heidegger, Nietzscheho výrok "Bůh je mrtev" (OIKOYMENH 2020)