Janova hlava, Ježíšovo srdce

Herodes - pouhý králíček, nikoli král - nechal setnout hlavu Janu Křtiteli, protože se zavázal přísahou Salomé, dceři své nelegitimní manželky Herodiady, že jí dá, oč si požádá. Lehkomyslně složené sliby se často obracejí proti nám. Buďto zjistíme, že je splnit nedokážeme, a trápíme se výčitkami, anebo za jejich splnění zaplatíme příliš vysokou cenu. Abychom se zachovali morálně - a dostáli slovu - učiníme nemorální rozhodnutí, jímž někomu ublížíme. Proto Ježíš učí: "Já však vám říkám, abyste nepřísahali vůbec, ani při své hlavě nepřísahej, protože nemůžeš způsobit, aby ti jediný vlas zbělel nebo zčernal." Herodes Antipa sice nepřísahal při své hlavě, ale hlavu to stálo někoho jiného.

Janovo uvěznění a stětí si můžeme vyložit i jako násilnou snahu zbavit se nepohodlných myšlenek, jež usvědčují a volají k pokání a nápravě. Ale myšlenky mají tu nepříjemnou vlastnost, že nejdou zabít ani pohřbít. V biblickém příběhu čteme, že učedníci pochovali pouze Janovo tělo, nikoli hlavu - symbolicky to znamená, že myšlenky, které promlouvaly z Janovy hlavy, nadále žijí a zůstávají výzvou, před níž neutečeme. V zásadě jde o stejnou myšlenku, jakou začíná Ježíš své působení kazatele evangelia: "Obraťte se!" Pěkně tuto myšlenku překládá do současného jazyka trapistický mnich Thomas Keating: "Změňte směr, v němž ve svém životě hledáte štěstí!"

Ve světle evangelia poznáváme, že lidské štěstí závisí na důvěrném přijetí nového přístupu k životu, k realitě: jsme milované bytosti, a nepřestali jsme být milovaní, i když jsme selhali, provinili se, a dokonce ani tehdy, když jsme lásku odmítli. Tím jsme poranili Boží srdce, ale On si nás nepřestal nosit v lůně svého milosrdenství (hebrejské slovo pro lůno či dělohu - rechem - souvisí s výrazem pro slitování - rachamim). Od Janovy uťaté hlavy se dostáváme k Ježíšovu srdci, probodenému na kříži. Poraněná Boží láska, ukřižovaná láska, se nechce a nemůže vzdát člověka v jeho neštěstí, v odcizení, v pádu a selhání. Ani lásku, jíž přetéká Ježíšovo srdce, nejde odstranit ze světa, přestože mnozí o to stále usilují po vzoru Heroda, Piláta, inkvizitorů a církevních ouřadů všech dob. Láska byla vzkříšena a žije mezi námi. Jsme v ní - buďme v ní vědomě a radujme se z ní ve vztazích, do nichž nás dobrý Bůh povolává!