Jezte můj chléb a pijte víno

16.06.2022

Večer svátku Těla a Krve Páně. Svátku božské Moudrosti, která se podle měřítek "zdravého rozumu" zachovala velice nemoudře, riskantně a marnotratně. Oblékla si totiž lidské tělo, spojila se s lidskou krví. Stala se člověkem, omezila se, umenšila, aby ji lidé vůbec byli schopni vnímat. A když už vnímají, mohou se nechat překvapit velkorysostí vtělené Moudrosti, která pro lidstvo přichystala hostinu a zve: "Pojďte, jezte můj chléb a pijte víno!" 

Hostina, to je událost, jíž se buduje společenství. Jsme zváni na slavnost, k účasti na přátelském kruhu. Božská Moudrost, božské Slovo, které chodilo po zemi jako člověk Ježíš, nám totiž neříká "služebníci", nýbrž "přátelé", a touží z nás utvořit "společnost přátel", spojených něčím docela nepravděpodobným - prostoduchostí a nerozumností, dětinskou důvěrou, pošetilou nadějí, bláznovskou láskou. Neboť právě a jenom ti "prostoduší" získají svobodný přístup na hostinu, kde Moudrost "smísila víno a prostřela svůj stůl". 

Prostoduchý není hloupý. Mít "prostého ducha" či "chudobu ducha" znamená, že po vzoru vtělené Moudrosti jsme se omezili, umenšili a spokojili se s nekomplikovaným, jednoduchým pohledem na svět, na život, na sebe, i na Boha. Necháváme prostě Boha, aby byl Bohem, přijímáme prostě, že jsme Božím obrazem a přáteli Božího syna, děkujeme za to a radujeme se. Už neklademe životu překážky a podmínky, neboť věříme, že dar života - nabídka být milovaným "stínem" Toho, který jest - nepotřebuje razítko a povolení, nýbrž otevřenou mysl a prázdné ruce, do nichž nám Ježíš vloží své tlukoucí srdce. 

"Jsem tvůj," říká mi. "Vidíš, jak bláznivě jsem si tě zamiloval? Jak pošetile doufám, že své srdce spojíš s mým? Jak dětinsky ti důvěřuji, že přijmeš moje pozvání, snad zítra, snad už dnes? Nevyčítám ti, že včera i předevčírem jsi mě zas a znova přibíjel na kříž a z daru života sis dělal peklo komplikovanosti, ve kterém jsi trpěl." Opakuje mi: "Jsem tvůj!" A ptá se: "Budeš můj? Budeme jedno tělo, jedna krev a jeden duch? Ano?"

Moudrost si vystavěla dům, vytesala sedm sloupů. Porazila dobytče, smísila víno a prostřela svůj stůl. Vyslala své dívky, volá na vrcholu městských výšin: "Kdo je prostoduchý, ať se sem uchýlí!" Toho, kdo nemá rozum, zve: "Pojďte, jezte můj chléb a pijte víno, které jsem smísila." (kniha Přísloví 9, 1-5)