Krása spasí svět

Je to zvláštní. Mizí moje dříve nutkavá potřeba sledovat aktuální dění a vyjadřovat se k němu. Všechno už bylo řečeno. Mnohokrát se vše zopakovalo pod nejrůznějšími názvy, ale podstata zůstává pořád stejná. Lidstvo jako celek se neumí poučit z historie. Proto je nuceno prožívat ji znovu a zas. Nikdo nepřekonal výsledek bádání autora starozákonní knihy Kazatel: Nihil novi sub sole. "Nic nového pod sluncem."

Neztrácím však zájem o dění v okolním světě, ani zájem o lidi a jejich starosti a radosti. Spíše jde o posun v zaujetí, o nové zaměření pozornosti. To staré odchází a nemá smysl oplakávat včerejšek, jenž pominul. Zároveň ale pozvolna přichází poznání toho, co je skutečně důležité a vyjevuje se ve zdánlivých maličkostech, snadno přehlédnutelných a samozřejmě nezaznamenaných zpravodajskými kanály.

Když už jsem zmínil slunce: vracel jsem se autem ze služby, právě bylo po dešti. Nad hrází Stanovické přehrady se vznášel mlžný opar a skrze něj prosvítaly zlatorudé sluneční paprsky. Už dlouho jsem neviděl takovou krásu. Blesklo mi hlavou: "Zastav a vychutnej si ji plnými doušky!" Jenže na hrázi se objímal pár milenců a já je nechtěl rušit. Nevím, jestli vnímali nádheru zapadajícího slunce, protože v tu zázračnou chvíli měli jeden druhého a víc nepotřebovali. Kouzla podvečerní přírody a mladické zamilovanosti splývala v tichém a posvátném okamžiku krásy. A jak napsal Dostojevskij: "Krása spasí svět." To je - alespoň pro mě - zásadní zpráva dnešního dne.

Bez krásy by se život proměnil v neplodnou pustinu. Krása není pouze kategorií estetickou, ale též duchovní. Být spasen krásou podle Dostojevského znamená setkat se s Kristem a nechat se jím proměnit. Nechat se prozářit jeho boholidskou krásou, aby prosvítala i naší tváří.

Učme se proto otevřenosti vůči kráse v pestrosti jejích podob! Nedovolme, aby nás udusila špína! Člověk zanesený špínou nevidí kolem sebe nic než ošklivost, za vším hledá pokřivenost a zlo, nevěří v čistotu úmyslů, slov a činů. Stává se cynickým a zahořklým, nečistým v původním významu toho slova. Nemůže být spasen, nezachytí záchranné lano, protože nedokáže vidět krásu a těšit se z ní. Co je mu platné, že je expertem z "vysoké školy života" na všemožné ideologické a politické fenomény, když ztratil krásu a s ní i dobro?