Kůstka v těle

29.04.2017

Současný svět se v mnoha ohledech rychle mění. Některé změny se nám zamlouvají, jiné nikoli. Nejsme si jistí, jestli ta či ona změna bude k dobrému či zlému. Dnes asi častěji než kdy jindy v minulosti dochází k míšení nejrůznějších kultur, myšlenek, zvyků, k setkávání lidí, kteří mají velmi odlišné kořeny a životní postoje. Za takové situace se ukazuje jako velmi potřebné držet se toho, co vzájemně spojuje, co pomáhá překonávat nedorozumění a předcházet sporům. 

Hledání jednoty mezi odlišnými lidmi však není snadné. Dokáže nějaká moc skutečně sjednocovat, aniž by donucovala či podplácela? Každý z nás neseme přímo na sobě nádherný obraz jednoty - tělo. Má různé části, ale všechny náležejí k jednomu organismu a jsou podřízeny jedné hlavě. Apoštol Pavel napsal, že stejné je to i s Kristem. I on je jeden. Není vnitřně rozdělen. Jeho osobnost je jednotná ve slovech i činech. Ba co víc - v jeho osobě je vjedno spojen Bůh a člověk. Proto může Kristus po pravdě o sobě říci, že je mu dána veškerá moc na nebi i na zemi. 

Ježíšova moc se osvědčuje přijetím bezmoci. To je tajemství kříže. Kristovy ruce, které drží veškerou moc, se obětavě rozepjaly na kříži, aby mohly všechny lidi obejmout a přivést vjedno. Aby Kristovo tělo bylo úplné, přeje si Kristus - hlava svého těla - přitáhnout všechny k sobě. Volá i tebe, neboť jsi třeba ta malá kůstka, které v jeho těle dosud chybí. On ji potřebuje, aby do plnosti jeho těla nic nescházelo. 

Slovy Richarda Wurmbranda: "Jestliže jsem křesťanem a on mě nevezme do nebe, tak mu tam bude pár kostí a svalů chybět. Bylo by nepochopitelné, kdyby nás raději nespasil."