Pramen živé vody

Jsme lidmi chybujícími. Jsme lidmi zraněnými. Dříve či později musí přijít chvíle, kdy se zranění tohoto světa stanou našimi ranami a pocítíme je přímo na sobě. Je to tady! Nikdo v tom ale není sám! Jsme v tom spolu. A společně vydržíme až do doby, než se rány zahojí.

Je postní čas. Kristus putuje do Jeruzaléma, kde ho odsoudí, zbičují a pověsí na kříž. Slunce se zatmí a země se zachvěje. Pak ale přijdou Velikonoce. Zázrak Vzkříšení. Zahojení ran světa. Jizvy zůstanou a budou nám připomínat, za co všechno máme děkovat a radovat se z každého dne, do něhož se z Boží milosti probudíme. Teď to konečně chápu, ano, právě teď, když se před mýma očima otevřely rány tohoto světa, když na mě dopadá stín, když přemáhám strach a snažím se dodávat odvahu ostatním.

Život je riskantní podnik. Zapomněli jsme na to. Chtěli jsme život v bezpečném balení se záručním listem. Safety Life, to bývala naše značka. Přestali jsme být vděční za život jako nezasloužený dar. V posledních týdnech a měsících jsme řešili mnohé zbytečnosti a mrhali vzácným časem, který jsme mohli a měli věnovat něčemu podstatnému. Například vztahům s nejbližšími a péči o vlastní duši. Dochází nám to až nyní. Proti naší vůli. Neboť jsme vytrženi z běžného provozu a dopadají na nás četná omezení.

Musíme se vrátit k prameni. Evangeličtí básníci a teologové Jakub Trojan a Milan Balabán společně napsali knížku nazvanou Putování k čirému. I my jsme zváni, abychom se vydali na cestu k čirému prameni víry, naděje a lásky, zhluboka se napili a uhasili žízeň po smyslu života. Cesta je pro nás otevřená, ale je nezbytné připravit se na to, že půjdeme cestou křížovou.

Bůh není "něco" či "někdo". Bůh je KAM. Ptejme se: "Kam kráčíš, člověče? Kam kráčíš, církvi? Kam kráčíš, světe?" Přátelé, snad to ještě nevidíme, protože cesta je klikatá a hrbolatá, ale buďme si jistí, že jako děti Boží všichni kráčíme k čirému Prameni. Putujeme k závratně hluboké artézské studni, ke zdroji živé vody, co tryská z Kristova probodeného Nejsvětějšího Srdce. Už teď - soustřeďme se! - cítíme na jazyku její sladkou chuť.