Staň se tím, kým jsi

Na svátek Srdce Ježíšova navazuje svátek Srdce Mariina. Čte se evangelium o dvanáctiletém Ježíšovi, který se ztratí rodičům a ti jej s úzkostí hledají, až jej naleznou v jeruzalémském chrámu. Neboť chrám, posvátný prostor modlitby a ticha, naslouchání a uctívání, je to pravé místo, kde se Bůh zpřítomňuje a kde se angažuje. Tam jde o "věc Otce", která mu leží na srdci. 

Chlapec Ježíš se diví, že zrovna tohle jeho zbožní rodiče nevědí. Ani my to nevíme. Kdybychom věděli, nehledali bychom na bludných cestách vše, co už dávno máme, čím jsme od počátku obdarovaní. Lidské srdce je chrám. Kaplička, kostelíček, svatostánek lásky a naděje, ráj na zemi. Spojená srdce tvoří velechrám, katedrálu postavenou ze živých kamenů, zasvěcenou Bohu, skrytě přítomném v centru veškerého dění. Srdce každého z nás je posvátným středem světa, středem vesmíru. "Boží chrám je svatý a ten chrám jste vy," píše polopaticky apoštol Pavel nechápavým Korinťanům, jimž se velice podobáme. 

V chrámu jde o Boží věc, která má prvořadý význam, a proto v chrámu doslova "musí" být Ježíš... pořád nic? Ještě nám to nedochází?! My jsme ti, na nichž záleží, neboť my jsme chrámem Božím! Tělo je příbytkem Ducha svatého. Srdce je svatyní, v níž hoří velikonoční svíce - světlo vzkříšeného Krista. On je v nás a my v něm. Ale nevíme o tom! Jsme jako nevěsta, která volá na ženicha "Přijď!" a ženich jí překvapeně odpovídá: "Vždyť já jsem tady, abych s tebou sdílel stůl i lože!" 

Jednota, celistvost, zázrak lásky, po němž se neodvažujeme toužit a skepticky se domníváme, že "osud nám nepřeje", to všechno je nám dáno! Stačilo by prostě to přijmout a po vzoru Mariině "uchovat v srdci". Aby se však uskutečnil hieros gamos, posvátný sňatek, musíme si připomenout Ježíšův příkaz a zasadit jej do nových souvislostí: "Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!" Proč se pořád oddělujeme od zdroje života? Proč odmítáme pozvání na svatební hostinu i na svatební noc? Protože se zdráháme uvěřit, že my - omylní, slabí a hříšní lidé - jsme svatým chrámem, v němž Ježíš je doma, zatímco my bloudíme v cizině...

Stále se nám opakuje (v církvi na to máme vyškolené experty), abychom se napravili, polepšili, změnili. Ale jak bychom se mohli změnit v něco, čím nejsme? Ježíš říká: "Obraťte se a věřte evangeliu!" Neboli jinými slovy: "Neměň se - staň se tím, kým jsi, kým v srdci doopravdy jsi!"

Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce? (Lukáš 2, 49)

Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá? (1. Korintským 3, 16)