Tajemství života
Nemálo křesťansky věřících žen a mužů očekává od náboženských profesionálů - kněží, kazatelů, pastorů - odpovědi na palčivé otázky "proč". Je za tím dobře míněná snaha pochopit svůj osobní příběh, osudy lidí a historii světa. Proč se mi v životě děje to či ono? Je to Boží vůle? Jaký to má smysl? Proč je někdo bohatý a někdo zas chudý? Proč jeden žije spokojeně až do stáří a druhý umírá v mládí nebo i v dětství?
Představitelé církevních společenství čelí - a mnohdy i podléhají - pokušení dávat odpovědi, aniž by si mohli být jistí, že doopravdy vědí, co říkají. Nejsme Boží tiskoví mluvčí! Bible není automat na odpovědi! Co když křesťanská víra - tedy víra, která důvěřuje, miluje a doufá - v sobě probouzí odvahu žít s otázkami? Co když víra nepřináší odpovědi, ale ukazuje směr, kudy jít dál a jak zvládat situace, kterým nerozumíme?
Život je tajemství, neboť je darem tajemného Boha. Víra představuje cestu, na níž se stále hlouběji sžívám s tajemstvím, které není mimo mě, ale já sám jsem jeho součástí, jsem jím obklopen. Žijeme uvnitř tajemství. A jak napsal Herbert Frank, autor úžasné sci-fi ságy Duna: "Záhada života není problém na řešení, ale skutečnost, která se musí žít."
Ani Bůh zde není od toho, aby za mě všechno vyřešil, ale je se mnou, aby všechno se mnou sdílel a spoluprožíval v naprostém, totálním soubytí a sounáležitosti. Boží soucítění a solidarita se stvořením, jemuž vdechl život, je nekonečná, bez hranic a bez míry. Bůh zná jménem každou hvězdu, kterou zažehl jiskrou svého Ducha. Hvězd je o triliony více než lidí - takže jak by Otec vesmíru neznal jménem každého z nás, každou lidskou bytost? Ví o nás a nese náš úděl na vlastních bedrech - o tom vypovídá křížová cesta Božího syna Ježíše!
Ježíšův příběh rozhodně také nedává odpovědi na všechno, ale proměňuje naše vztahování se k realitě. Učíme se ji přijímat ježíšovským způsobem. On rád chodíval za brzkého rána modlit se na pustá místa. Co jiného jsou tato místa než lidská srdce, vyschlá a vyčerpaná hledáním nových a nových verzí odpovědí a budováním iluzorních myšlenkových schémat, která neponechávají prostor pro žádnou otázku?
Ten, který v plném počtu vyvádí zástupy hvězd a všechny volá jménem, má obrovskou sílu a úžasnou moc, nechybí mu ani jedna. (Izajáš 40, 26)
Časně ráno, ještě za tmy, Ježíš vstal a vyšel z domu. Odešel na pusté místo a tam se modlil. (Marek 1, 35)