Všichni jsme živí

Bůh se dívá na člověka a vidí živoucí bytost. Boží pohled oživuje. Obdarovává životem, utváří život už jen tím, že se dívá laskavě. Možná si občas nepřipadáte dost živí, nosíte si v sobě mrtvá místa. Bůh vás vidí živější, než jak si ve chvílích únavy či trápení připadáte. Jeho pohled ve vás nehledá, z čeho vás obvinit, ale co ve vás oživit, vzkřísit, vrátit do života. 

Před tváří živého Boha jsme všichni živí. Co on do nás vložil, to nemůže zahynout. Duch, jehož nám vdechl, se vrací zpět k němu, a nese na svých holubičích křídlech celý příběh našeho pozemského putování. Zdůrazňuji slovo "celý". Laskavý Boží pohled umožňuje zacelit život, usmířit jeho rozpory a protiklady, najít v něm centrum, z něhož vyzařuje láska a odpuštění, síla a vůle k další cestě. 

Vzkříšení je více proces než jednorázová akce. Procházíme oživujícím procesem, jemuž klidně můžeme říkat právě tradičně náboženským pojmem "vzkříšení". Stáváme se pozvolna tím, co Bůh v nás vidí od počátku: součástí jeho vlastního života, jeho odvěkého bytí. Naše osobní příběhy srůstají s nádherným příběhem Božího sestoupení k člověku, s příběhem Ježíše Krista, vítěze nad zlem a smrtí.