Všude je střed světa

Národ Samaritánů uctíval Boha na hoře Gerizim. Židé jej uctívají v Jeruzalémě, ačkoli chrám, jehož se dotýkala Hospodinova sláva (Šechina) už téměř dva tisíce let nestojí. Zachovala se jenom Zeď nářků. Rovněž na středověkých křesťanských mapách byl Jeruzalém zakreslen jako střed světa, neboť v tomto městě se odehrálo závěrečné drama Ježíšova pozemského příběhu. 

A přesto Ježíš otevřeně říká samaritánské ženě, kterou potkal u starobylé Jákobovy studny, že přichází hodina, kdy lidé už nebudou uctívat Boha ani v Jeruzalémě ani na posvátné hoře (viz Jan 4, 19-26). Jistě to neznamená, že je špatné navštěvovat poutní místa, ale vlastně každé poutní místo nám sděluje základní pravdu - střed světa je všude, neboť neexistuje ani jediný kousek země, kde Bůh není přítomen jako životodárný Zdroj, z nějž vše vyrůstá, jako věčný Pramen, odkud můžeme stále čerpat. 

Svůj chrám si nosíme všude s sebou. Naše tělo je chrámem Ducha svatého, který v něm přebývá. Představme si sebe sama jako živou katedrálu, v jejímž středu je svatyně srdce a ve svatyni věčné světlo Boží přítomnosti. Z oltáře vyvěrá pramen Kristovy lásky, očišťující a obnovující svět, z jehož látky je naše tělo utkané. Máme poslání. Jedinečně lidské. Posvěcovat a zušlechťovat svět, zalévat jeho kořeny živou vodou z pramene, který Kristus otevřel v našem srdci. Ale děje se to? Rozhlédněme se po světě, jenž trpí kvůli člověku, a přitom člověk trpí také, přidává svou bolest k bolestem světa. 

Pramen však nevyschl. Tiše zurčí pod oltářem srdce. Člověče, přijď ke svému středu! Najdi svůj vnitřní Jeruzalém! Vydej se na horu duše! Nech se vést jemným vánkem svatého Ducha, který ti ukáže pravdu, v níž bys mohl konečně spočinout. Pravdu o tobě, který působíš utrpení a trpíš, ale snad už brzy přineseš světu vykoupení, když se necháš proniknout a prozářit láskou ukřižovaného Vykupitele. 

"Padáme s každým stromem a kosenou loukou, ale je v nás i síla rašení a krása květu růže, kopretiny, lotosu... Někde v sobě, hluboko, jsme to ukryli. V tom jsou ty pravé čáry, kouzla, zázraky! Zázraky jsou možné všude na světě. A všude je střed světa. Na každém místě a ve všech časech, dobách, taktech a rytmech," vyznává básník Vratislav Brabenec. Je to pravda. Bohu díky za ni!

fotografie: strom života ve filmu Fontána (režie Darren Aronofsky, 2006)