"Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují." Tato slova z Prvního listu Korintským patří mezi moje nejmilejší z celého Nového zákona. Přitom z Nového zákona ani nepocházejí. Apoštol Pavel pospojoval citáty ze starozákonních proroků a učitelů moudrosti. Vzniklo z toho originální a velmi...

V neděli 25. ledna se mi poštěstilo, abych se spolu s dalšími ekumenickými hosty zúčastnil slavnostní bohoslužby v katedrále v Monreale, skvostu normanské architektury na Sicílii. Nádherná mozaiková výzdoba budí úžas a přitahuje návštěvníky z dalekých zemí.

Žalm 63 (verše 1-9) se tradičně užívá při ranní modlitbě. Už skoro 20 let se jej modlím každé ráno. V poslední době čtu jeho slova jinak než dřív. Promlouvají ke mně nečekaným způsobem. Namísto recitování ze zvyku najednou cítím, jak se mě bytostně dotýkají.

Možná jste viděli baladický film Hanele z prostředí židovské komunity na Podkarpatské Rusi. Byl natočen podle Olbrachtovy knížky O smutných očích Hany Karadžičové. Za krásnou Hanele přichází zbožný krejčí Pinches a ptá se jí: "Kde bydlí Bůh?" Překvapená dívka mlčí. A Pinches odpovídá: "Bůh bydlí tam, kam ho člověk pustí." Je-li tomu tak, nepřipadá...

Mrazivé ráno. Na silnici z Karlových Varů do Plzně leží uježděný sníh. Vycházející slunce vykouzlilo nádherné červánky. Mám pocit, že mířím vstříc úsvitu nového věku, tak mocně to kouzlo na mě působí. A vybavuju si verše z proroka Izajáše, dokonale osvětlující, jaký je Bůh: "Nalomenou třtinu nedolomí, nezhasí knot doutnající."

Na Silvestra začalo sněžit a s příchodem ledna to venku zas vypadá jako v zimě. Šel jsem na procházku do lesního údolí, k potůčku, ve kterém jsem se jako děcko brouzdal, párkrát se i vykoupal v tůni, kde byla aspoň trošku hloubka. Tůň už není k nalezení, ale potůček ano. Zurčí mrazu navzdory. Je to zpěv naděje. Hodně věcí je...