Na cestě po Jordánsku jsem si znovu připomněl, že, když navštívíte cizí zemi, nepoznáte ji za pár dnů. Nepoznáte ji plně, ani kdybyste jí putovali křížem krážem po mnoho let. Vždycky tam budou zákoutí, která vám zůstanou neznámá. Dokonce i ta místa, o kterých si myslíte, že je už znáte, vás mohou překvapit nečekaným objevem.

Při procházce kolem Pstružího rybníka poblíž Bezdružic si nešlo nevšimnout vyvráceného stromu, jehož kmen ležel smutně na ledové ploše. Teprve až led roztaje, ponoří se padlý strom pod hladinu a nalezne hluboko pod vodou místo svého spočinutí.

Před několika dny jsem si udělal volno a vydal se na delší procházku do lesa. Bylo mrazivo, klepal jsem se zimou a čekal, kdy mě rychlá chůze konečně zahřeje. Zahřálo mě však něco jiného.

104. výročí vzniku Církve československé husitské si připomínáme v den, kdy zároveň slavíme Epifanii, Zjevení Páně. Tato slavnost je z liturgického hlediska druhým vrcholem vánočních svátků. Narození Božího syna se nám zde ukazuje v odlišné perspektivě – bez andělů a pastýřů, bez jesliček, ale zato s Herodem, velekněžími a zákoníky lidu a především...

Tohle nám všem přeji do nového roku. Abychom se poznali s cizincem, se kterým sdílíme společnou domácnost svého těla, a přitom se třeba ani za celý život neseznámíme. Tím cizincem je naše vlastní srdce. Dokud nevyjde najevo, co si nosíme uvnitř, co tiše sténá v hlubině, nepoznáme, kdo jsme. Dokud nám to nevstoupí do vědomí a nepostavíme se tomu,...

O letošních Vánocích jsem si vzpomněl, jak jsme si povídali s kamarádem o Desateru přikázání. Zajímavé je, že v hebrejském originále se nepíše o příkazech, nýbrž o slovech. Jedno z nich jsme slyšeli už mnohokrát: "Nezabiješ." A nám se zdá, že právě tomuto slovu jsme schopni dostát. Nejsme přece vrazi! Takže jsme z obliga? Spravedliví "plniči"...