Na konci 90. let jsem poprvé navštívil bohoslužby husitské církve v karlovarském kostele Petra a Pavla. Kdo se v tamním krásném chrámu posadí do lavice a zdvihne hlavu, spatří stropní malbu nebeského Jeruzaléma. Svatého města, o němž ve Zjevení sv. Jana čteme, že sestupuje z nebe od Boha. Je to úchvatná, nádherná vize buducnosti, ve kterou lze...

To nejdůležitější si nechal až na konec. Aby si to lidi pamatovali. Když se Ježíš při poslední večeři loučí s apoštoly, předává jim svou závěť, samotné jádro svého učení, které zakrátko podepíše na kříži vlastní krví. Dává jim nové přikázání. Nové, protože ani žádným přikázáním není. Lásku totiž nelze přikázat. Jde o výzvu a zároveň prosté...

Před osmdesáti lety skončil v Evropě nejděsivější válečný konflikt v dosavadních dějinách lidstva. Pamětníků ubývá a druhá světová válka se vytrácí z obecného povědomí. V žalmu 90 se píše: "Počet našich let je sedmdesát, jsme-li při síle, pak osmdesát." Takže nás již pomalu opouští generace lidí narozených v roce vítězství nad hitlerovským zlem. A...

Co spojuje Petrovo první i poslední setkání s Ježíšem popsané v evangeliu? Rybolov. Souvislost se živobytím, porozumění pro starosti každodenní existence. Ale zatímco při prvním setkání říká Petr Ježíšovi "Odejdi ode mne", při posledním se dychtivě brodí vodou, aby stanul tváří tvář vzkříšenému Pánu.

Když se vám rozpadne svět, jak zareagujete? Vidíme to na apoštolech po Ježíšově ukřižování. Mají strach. Skrývají se. Budoucnost je krajně nejistá. Mistr je mrtev. Žádné království nepřijde. Jeruzalém je stále plný lidí, kteří si přáli Ježíšovu smrt. Už z toho důvodu je Svaté město pro apoštoly velice nebezpečným místem. Proto se potají scházejí za...

Příběh o vzkříšení se každoročně vrací do mého života jako hojivý balzám a léčivá mast. Dobrá zpráva o velikonočním vítězství nad smrtí je zároveň radostným poselstvím o znovustvoření světa, neustále ohrožovaného válkami a násilím, ničením přírody i lhostejností k bolestem, jimiž si procházejí naši bližní a všechny živé bytosti.