Nevyhovujte svým sklonům

Asi každý, kdo často otevírá stránky Bible, si mezi nimi našel svůj oblíbený text. Opakuje si jej, aby si připomínal, co je důležité pro víru, co povzbuzuje na duchovní cestě. Z dějin známe i případy radikálních obrácení po zaslechnutí či přečtení biblického textu, jehož poselství si čtenář či posluchač vztáhl na sebe a změnilo mu to od základů život. 

Na konci starověku takovou zkušenost popsal Augustin ve slavné knize Vyznání. Po dlouhém období vnitřního zmatku a hledání pravdy jej hluboce zasáhla pasáž z listu apoštola Pavla Římanům: "Žijme řádně jako za denního světla, ne v hýření a opilství, v nemravnosti a bezuzdnostech, ne ve sváru a závisti, nýbrž oblečte se v Pána Ježíše Krista a nevyhovujte svým sklonům, abyste nepropadali vášním." 

Augustin se vzdal výnosného postu učitele řečnictví, zrušil plánovanou svatbu, nechal se pokřtít a vrátil se do rodné Afriky. Stal se biskupem a jedním z největších a nejvlivnějších církevních otců. S jeho odkazem se vyrovnávají teologové až dodnes. Pro mě je otázkou, co vlastně znamená obléct se do Krista? Od jakých sklonů mě osvobozuje přijetí nového života v Kristu? 

Augustin to pochopil jako výzvu k odvratu ode všeho, co souvisí s tělesností. I vášně si spojoval s tělem. Dříve žil v nemanželském svazku se ženou, která mu porodila syna. Na matčino naléhání však svou konkubínu opustil, aby mu nepřekážela v kariéře a nemařila šance na výhodný sňatek. O dalším osudu zapuzené ženy není nic známo. Její jméno se nedochovalo, její hlas umlkl, do historie vstoupila jen Augustinova verze příběhu. 

Samozřejmě že Augustin ani jako křesťan, kněz a později biskup nepřestal propadat vášním. Akorát místo "tělesných" upřednostnil intelektuální vášně, myšlenkové zápasy, které se neomezovaly na sepisování traktátů nad svíčkou v ústraní pracovny, nýbrž velmi reálně zasahovaly do životů konkrétních lidí i celých komunit. Svou povahu nemohl popřít, křestní voda neuhasila vášnivý temperament. A jeho vášnivost v roli církevní autority měla výrazně větší dopady než vášnivost v intimní oblasti, o níž věřil, že obrácení ke Kristu jej od ní osvobodilo. 

Přál bych si, aby se to odehrálo jinak. Aby text sv. Pavla přivedl Augustina k uvědomění, že sklon k využívání intelektuální převahy, navíc ve spojení s duchovní a politickou mocí, je pro jeho duši mnohem nebezpečnější než vztah k ženě. Představuji si, že Augustin by následoval Krista tím, že opět vyhledá lásku svého mládí a díky ní objeví klíč k tajemství Boží lásky k člověku. Kniha Vyznání by pak vyzněla úplně odlišně. A teologie i církevní nauka by se ubíraly vlídnějšími cestami...