Vejít do neviditelného

Je možné milovat někoho, koho jste nikdy neviděli? Důvěřovat někomu, koho nemůžete zahlédnout ani koutkem oka? A přece apoštol Petr píše vyznavačům Krista: "Ač jste ho neviděli, milujete ho; ač ho ani nyní nevidíte, přec v něho věříte a jásáte nevýslovnou, vznešenou radostí, a tak docházíte cíle víry, spasení duší." Zkusme tu otázku otočit: Jestliže někoho vidíme, znamená to snad automaticky, že ho milujeme a věříme mu? Asi těžko! Vždyť i k tomu, co vidíme, si teprve musíme hledat cestu a budovat vztah. 

Dokladem, že láska k neviditelnému - a nepřítomnému - je nejen možná, ale i rozšířená, je přetrvávající pouto k bytostem, které nám byly drahé, ale už zemřely. Nejsou viditelné, nejsou fyzicky přítomné. Přesto je milujeme, neboť co jsme s nimi prožili, zůstává pro nás důležité. Netýká se to pouze našich zesnulých předků, přátel a příbuzných. I člověk žijící, ale fyzicky nepřítomný v našem každodenním životě, zabydlený třeba na druhém konci světa, je stále bytostí milovanou, pro nás významnou, neboť se vryl do našeho srdce. 

Kristus je neviditelný, ačkoli není zesnulý, nýbrž vzkříšený. A není ani nepřítomný, nýbrž skrytý. Je přítomen v tajemství, které leží za sférou viditelného. V této sféře však působí jeho Slovo a Duch. Slovo, jímž se můžeme nechat oslovit. Duch, jehož se můžeme z plných plic nadechnout, nechat se jím zažehnout. Krista, jehož fyzickou podobu neznám, jehož vzkříšenou tvář jsem nespatřil a jehož přítomnost skrytě prostupuje všemi věcmi, mohu milovat kvůli slovům života, která mi věnoval. Kvůli dechu života, který mi předal. Mohu s ním sdílet radost a lehkost, jakou přináší právě láska.

Pokud si zamilujeme neviditelné a složíme v ně svou důvěru, co se začne dít? Před námi se objeví most do jiného světa. Vejdeme do sféry neviditelného. Do skrytosti, ve které se láskyplný a důvěrný vztah buduje bez póz a rolí, k nimž je snadné sklouznout, když jsme druhým na očích. "Váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu," stojí psáno v listu Koloským. Opustí nás potřeba zviditelňovat se, předvádět před zraky ostatních, čím uvnitř hoří srdce. Tajný oheň se projevuje skrytě. Proměňuje naše chování a vnímání. A na to, co vidíme, najednou už nahlížíme jinak. Vidíme dříve neviděné. Co jsme přehlíželi, toho si všímáme. Zjišťujeme, kolik neviditelného se ukrývá v našem viditelném světě a ještě za ním!