Zklamání ze Spasitele

Trefný postřeh básníka Michala Bulíře: "Volič, který v osobě prezidenta hledá spasitele, bude zklamán i Spasitelem." Uznávám, že Spasitel, v něhož věřím, během posledních dvou tisíc let zklamal mnohé - protože není mesiášem podle našich představ a neřídí se našimi plány. Prvním zklamaným byl Jidáš. Zřejmě také doufal v politického spasitele. Ježíš však nepřišel proto, aby plnil naše přání. Nikomu neslíbil: "Následuj mě a budeš se mít dobře, tvoje problémy zmizí." Naopak se nebál říct: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe a vezmi svůj kříž." 

Součástí toho životního kříže je i poznání a přijetí, že realita neodpovídá našemu zadání, odmítá se mu přizpůsobit. V praxi to znamená, že spíše než realita bych se měl změnit já. Když Ježíš vyzývá "Obraťte se", jinými slovy tím sděluje: "Změňte směr, v němž hledáte své štěstí" (výklad mnicha Thomase Keatinga). Pokud nedopřeji druhým jejich volbu a budu jimi pohrdat nebo je dokonce nenávidět, protože jdou cestou, kterou nepovažuji za správnou, nikdy nepocítím ani letmý dotyk štěstí, smíření, radosti a naděje. 

Odsoudím se k trápení, vzteku a strachu v domnění, že mě sevřela nepřátelská realita, ale přitom největšího nepřítele si nosím v sobě. Jestliže ho neobejmu a nepolíbím podle Ježíšova přikázání "Milujte své nepřátele", budu si ho stále promítat do lidí, kteří mě štvou a frustrují. Společnost zůstane rozdělená, příkopy hluboké, neboť dělící čára prochází naší duší. Teprve za vnitřní hranicí, kterou se bojíme prolomit, začíná cesta k uzdravení a zacelení ran. 

Na té cestě nepřekročím svůj stín - naopak si jej zamiluji, přijmu jej, neboť dosud byl vytěsněnou, odmítanou a nechtěnou částí mne samého. Evangelium Ježíše Krista svědčí o neslýchané pravdě, že Bůh si nás zamiloval jako první - i s naším stínem. Jsme milovaní, a proto si můžeme odpustit. Nemusíme nenávidět, proklínat, ani pohrdat nikým, kdo nám připomíná, co všechno v nás bylo nezpracované, nezahojené, neusmířené. 

Nemá smysl dokolečka řešit, kdo všechno mě zklamal, nevyslyšel, nevyhověl mi, nezařídil se podle mého. Počítání křivd a hledání viníků mě opravdu neudělá šťastným. Poselství evangelia ukazuje, že můj život nemusí skončit zklamáním pro Stvořitele, jenž mě životem obdaroval, ani zklamáním pro lidi, s nimiž svůj život sdílím, a snad ani pro ty, s nimiž se sdílet neumím. Ale vím, že potřebují pro život přesně totéž, co i já potřebuji na každý den. Třebaže se lišíme v názorech, všichni jsme stejní v tom podstatném, bez čeho by se vůbec nedalo žít.

citace: Michal Bulíř, https://www.facebook.com/michal.bulir, 17. 1. 2023