Do postní doby si nesu velkou radost a zároveň bolest. Obojí souvisí s důvěrou. Radost z poznání, že Bůh důvěřuje nám, tobě i mně. Bolest ze zkušeností, jak málo důvěřujeme Bohu, sobě i ostatním, včetně těch, které oslovujeme "sestro" a "bratře". Ta radost je jako med a bolest jako popel.

Co dělá člověka člověkem? Odpovědi se mohou různit, ale jedno mi připadá podstatné: tvář. Ve tváři se zrcadlí naše lidství. Proto je strašné, když tvář ztrácíme. Děje se to pod tlakem, který nás nutí tvář skrývat a nosit masky, ale také z neochoty či strachu žít z vlastního nejhlubšího zdroje a při hledání pramene života se inspirovat pohledem do...

Na Sicílii jsem si vzal knížku Živly od Josefa Kroutvora. Přibližuje učení starořeckého filosofa Empedokla o čtyřech základních živlech, z nichž je složen svět: vzduchu a zemi, ohni a vodě. Empedoklův život se uzavřel skokem do Etny, na kterou jsme se s přáteli chystali podniknout výstup. Krátce před naším příletem však Etna začala opět...

Vnitřně otřesen jsem dočetl knihu o dlouholeté spolupráci Zbyňka Fišera s tajnou policií komunistického režimu. Jméno Zbyněk Fišer vám nejspíš nic neřekne, ale pseudonym, jejž přijal za svůj (a najdete jej i na jeho hrobě), už má zvuk: Egon Bondy. V jistých kruzích populární, uznávaný, ne-li přímo uctívaný básník, filosof, prozaik. Svérázná a...

Co mají společného prorok Izajáš s apoštolem Petrem? Nejspíš oba trápilo, že v jejich životech se nacházejí i stinná místa a slabé stránky. Izajáš naříká: "Jsem člověk nečistých rtů a mezi lidem nečistých rtů bydlím." Petr žádá Ježíše: "Odejdi ode mě, Pane, vždyť já jsem člověk hříšný." Lze to chápat dvojím způsobem. Pozitivně: Izajáš i Petr...

Líbí se mi legenda o sv. Kryštofovi, který přenesl malého Ježíška přes rozvodněnou řeku. Odtud i jméno Kryštof, Christoforos - Nositel Krista. Co jiného znamená být křesťanem než nosit Krista? Přinášet jeho evangelium, jeho světlo a jeho lásku na místa, která ji nejvíce potřebují? Ale kde začít? Na cestě k lidem si občas připadáme, jako bychom...