Minulý týden jsem si dopisoval se spolužačkou z bohoslovecké fakulty a povzdechl si, že "celkově toho máme moc, ale toho podstatného málo". Čekal jsem, že mi odepíše ve smyslu: "Máš pravdu, na to podstatné nám nezbývá čas." Místo toho mi kolegyně odpověděla: "A co je to podstatné?" Překvapila mě do té míry, že jsem se nezmohl na žádnou, natož...

Zaujalo mě, že podle výsledků sčítání lidu ubývá počet lidí hlásících se k církvím (což asi nikoho nepřekvapilo, jedná se o dlouhodobý trend), ale stoupá počet lidí věřících v Boha. Ukazuje se, že i v naší zemi, mylně považované za ateistickou, roste vnímavost ke spirituálnímu (chcete-li religióznímu) rozměru života, mnozí však svou osobní víru...

Duši mám jednu, ale složenou ze tří částí. První je pochybující. Klade otázky, není si ničím jistá. Ptá se, jestli skutečně věřím, jestli mi život dává smysl, jestli je možné proměnit vodu ve víno, tím spíše víno v krev. Druhá je žalobce a soudce. Pořádá přelíčení, vytahuje složky s důkazním materiálem, vynáší verdikt nad pochybnostmi,...

Řecký výraz baptisma, který do češtiny překládáme jako "křest", znamená doslova "ponoření". Co se děje při křtu? Jsme ponořeni do pravdy o sobě samých. Pravdou je, že potřebujeme očištění, vysvobození k novému životu, osvícení k rozpoznání, kým doopravdy jsme a co je základem naší identity.

Pro biblické poselství je charakteristické prolínání časových vrstev. Některé texty - například prorocké - hovoří v budoucím čase o věcech, které teprve nastanou. Jiné texty - například v evangeliích - hovoří v čase minulém, neboť popisují, co se již skrze Krista stalo skutečností. A do třetice v Písmu svatém najdeme texty, které k nám promlouvají...

Nový rok otvíráme Jménem. Jediným Jménem, ve kterém je život. Vyslov to Jméno a umožni, ať se podle něj naladí tvé srdce, ať se tvůj život - pomíjivý a plynoucí ke smrti - spojí se životem, jenž smrtí prošel, byl vzkříšen a tudíž nepomíjí, žije věčně. Správně řekl apoštol Petr, že není pod nebem jiného jména, jímž bychom mohli být...