Zamilovanost je cit, který přichází, člověk ani neví jak. Srdce je zaplaveno emocemi, touhami, vnímá s velkou intenzitou, že je přitahováno silou, jíž se obtížně čelí a snadno podléhá. Láska je však více než cit a nepřichází sama od sebe - učíme se jí. Ve vztazích se učíme milovat. Dnes najdeme nejrůznější kouče, učitele a mistry skoro na všechno....

Ať tě chválí, můj Pane, naše sestra smrt těla, žádný živý člověk jí nemůže uniknout! (sv. František z Assisi)

Dnešní doba si cení odborníků na komunikaci, což není nic nového pod sluncem, už ve starověkém světě dělali kariéru zdatní rétoři. Ale důležitější než studovat řečnické umění je mít co říct - a vědět, kdy je čas mluvit a kdy čas mlčet. Ježíšův učedník nepotřebuje rady mediálních mágů, stačí mu jediné pravidlo komunikace, které stanovil apoštol...

Není to nespravedlivé a nepochopitelné, že Ježíš proklel fíkovník, na němž nalezl jen listí, nikoli plody? Vždyť nebyl čas, kdy zrají fíky! Ale co když pro ten konkrétní strom ani žádný pravý čas (kairos) ke sklizni nepřijde? Co když jenom "předstírá", že v budoucnu vydá plody? Prokletí vlastně už jen stvrzuje, že tento kmen je neplodný a...

Je kněz či biskup ještě dnes "náboženskou autoritou"? Ztrátu společenské prestiže si někteří z církevních představitelů kompenzují tím, že se stylizují do facebookových mystiků, anebo si hrají na hodnostáře na svém malém diecézním písečku. Pokud se podíváme do Nového zákona, zjistíme i bez hlubšího ponoru do textu, že náboženské autority zde nejsou...

Ohlížení je ošemetná disciplína. Četl jsem v nějaké moudré knížce: "Ohlédni se nazpět, uvidíš dopředu." Jenže takové ohlížení musí vycházet z touhy pokračovat v cestě, jít dál - právě k tomu nás zavazují naše počátky, z nichž jsme vyšli. Proto je užitečné ohlédnout se čas od času právě za nimi.