Na Silvestra začalo sněžit a s příchodem ledna to venku zas vypadá jako v zimě. Šel jsem na procházku do lesního údolí, k potůčku, ve kterém jsem se jako děcko brouzdal, párkrát se i vykoupal v tůni, kde byla aspoň trošku hloubka. Tůň už není k nalezení, ale potůček ano. Zurčí mrazu navzdory. Je to zpěv naděje. Hodně věcí je...

Na Silvestra jsem se vrátil z dopolední procházky, na které jsem v duchu rekapituloval rok 2025. A spontánně se ve mně začala odvíjet modlitba, nezadržitelně, sotva jsem ji stačil zapisovat, nepřemýšlel jsem nad ní, plynula sama. Na přelomu roku jsme rozkročeni mezi minulostí a budoucností. A jaká bude naše buducnost? Kdo to může vědět? Co když...

Na Hod Boží vánoční se rozezněl nádherný, mysticky tajemný hymnus v Janově evangeliu o Slově, které se stalo tělem, o Bohu, který se stal člověkem, o Kristu, v němž "byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila". Na svět sestoupilo světlo života, narodilo se pro nás a touží v nás růst.

Pro koho jsou vánoční svátky doslova jako stvořené? Možná pro lidi, kteří tráví sváteční čas mimo domov, nebo na cestách. Jako Marie s Josefem, kteří putovali z Nazareta do Betléma. Ale nejsme vlastně po celý život na cestě? Vede nás občas do nebezpečných a temných koutů. Zakoušíme také ztráty a zklamání.

Na Štědrý den se čte ze Starého zákona o králi Davidovi, jak si po náročném životním období konečně mohl oddechnout od všemožných konfliktů a začít přemýšlet o budoucnosti. A pojal úmysl vystavět důstojný příbytek pro Archu úmluvy, neboť on už sice může odpočívat ve svém "domě cedrovém", ale Boží schránka stále ještě "sídlí pod stanovou houní"....

Mesiáš, který přináší radost lidem a světu? Který si všímá krásy polních lilií? Jehož poselství je krásné, protože uzdravuje a osvobozuje? Takový Mesiáš je značně nepravděpodobný. Jan Křtitel ohlašoval jeho příchod, burcoval posluchače, volil tvrdá slova o soudu, klubku zmijí a plevelu spáleném v ohni. A teď sedí ve vězení, čeká na smrt a trápí ho...