Ve farnosti se pravidelně modlíme za jednu z našich sester, která trpí degenerativním onemocněním spojeným se stářím. Na jejím zdravotním stavu se také neblaze podepsal bolestný životní příběh. Od srpna loňského roku pobývá v léčebně. Poslední dobou už ani nechodí a nepoznává nás.

První jiskru naděje jsem si vyvzdoroval na světě, kde se válčí a vraždí, ale přesto ráno vyšlo slunce a nad hlavou se nám rozklenulo nebe. Pořád rostou stromy a v jejich stínu se potkáváme s lidmi, které máme rádi. Druhou jsem si vyvzdoroval na společnosti, udržovanou v poklusu pod bičem zotročujícího a ubíjejícího systému, ale trhlinami v systému...

Ve vzpomínkách se rád vracívám k zážitku z loňských prázdnin, kdy jsem zdolal Broumovské stěny. Nešlo o výkon horolezecký, to jistě ne, ale náročné to bylo. Aspoň pro mě, zpohodlnělého turistu, kdežto moji mrštní synové neúnavně šplhali do skal a nic je nemohlo zastavit.

Čtyřicet dní poté, co se Ježíš narodil, přinášejí ho rodiče do jeruzalémského Chrámu, aby ho zasvětili Bohu. Zasvětit znamená odevzdat. Marie s Josefem se vzdávají toho nejcennějšího, co mají - prvorozeného syna. Je to spojeno s obětí. Podle starozákonního ustanovení je nutné obětovat beránka. Pro nemajetné se počítá s úlevou - mohou obětovat párek...

Navštívil jsem paní Libušku už několikrát. Dosud šlo spíše o zdvořilostní setkání: "Dobrý den, jak se vám daří?" "Díky, že jste přišel, pane faráři, ale jak se asi může dařit staré bábě, jako jsem já?" Sedí v pojízdném křesle. Je v něm upoutaná, aby nevypadla. Podřimuje, anebo hledí na protější zeď. Visí tam v rámečku několik vybledlých fotografií....

To nejdůležitější o Vánocích se děje za tmy. "Betlémská hvězda je hvězdou temné noci," napsala filosofka Edita Steinová. Pro nemálo našich bližních jsou Vánoce opravdu časem temnoty, ačkoli z astronomického hlediska je čerstvě po zimním slunovratu a noci už se pomalu začínají krátit. Rozumím lidem, kteří o Vánocích trpí samotou a smutkem a nevědí,...