My všichni utváříme svět. Není k tomu zapotřebí velkých slov a gest, co přitahují pozornost. Utváříme svět už tím, jak se na něj díváme. Neexistuje žádný neutrální pozorovatel. Způsobem, jakým cokoli na světě pozorujeme, totiž dané objekty ustavujeme, utváříme jejich existenci. Týká se to nejen věcí, ale i lidí. Hledíme-li na ně pesimisticky,...

Zázraky se dějí, ale neviditelně, "za zrakem". Co je neviditelné, může být daleko skutečnější než to, co lze spatřit očima. Zázrak je událostí vnitřní proměny. Niterný obrat od základu člověka přenastaví, zcelí jej, uzdraví a osvobodí. Změna smýšlení se logicky projeví i navenek. To, co vidíme a nad čím žasneme, však není zázrak, nýbrž jeho...

Jedním z velkých zážitků pouti do Svaté země byl pohled na staré olivovníky. Kmeny zkroucené, kůra zvrásněná, ale větve stále zelené. Dávají dobré plody i chladivý stín. Mnoho prožily, ale nezapomněly, proč jsou tady. Snad i proto v nich zůstávají stopy mládí a svěžesti.

Co dělá křesťana křesťanem? Je to prosté. Křesťan věří v Ježíše. O víře se mnoho píše v celé Bibli a kazatelé při bohoslužbách neustále k víře vybízejí. Věřit v Ježíše ovšem také znamená následovat ho, spojit s ním svůj život, darovat se mu a skrze Něho se darovat bližním. To už se nám jeví složitější a náročnější. I zde však...

Nejčastěji se hovoří o tom, co nejvíce chybí. V církvi pořád mluvíme o lásce. Kéž by už láska sestoupila z našich úst do našich srdcí! Kéž bychom byli Kristovou láskou proměněni - a tak se stali opravdovou církví. Pokrytecká hra na církev je únavná a navíc k ničemu.

O půlnoci sedím doma v pracovně a zkouším psát kázání o bezdomovectví. Při bohoslužbě mu budou naslouchat i lidé bez domova. Nevím, jak na to. Vedu si svoji pohodlnou existenci, nemusím přemýšlet, co dnes budu jíst, kde budu v noci spát a čím se zahřeju, až mi bude zima. Když zahlédnu bezdomovce, odvrátím zrak, protože dostanu strach. Připomenou mi...