Na sklonku léta jsem oddával starého kamaráda, který je znám svou náklonností k umělohmotným nazouvákům zvaným "kroksy". Dokonce si je nechal vytetovat na rameno. Přesto mě trošku překvapilo, když se k svatebnímu obřadu dostavil v tričku a kraťasech - a samozřejmě v kroksech.

Kdykoli na mě dolehnou úzkosti a tíseň, připomínám si verše Františka Halase: "Kůň bronzový kůň Václavův / se včera v noci třás / a kníže kopí potěžkal / Myslete na chorál / Malověrní / Myslete na chorál."

Vracím se z nákupu na malém jihočeském městě. Stoupám do mírného kopečku, směrem ke kostelu. V podpaždí džus a toastový chléb, v kapse cigaretové papírky pro kamaráda, v ruce kostku másla a srolované noviny. Míjím dvojici dětí, jdou ze školy. Věnují mi náznak úsměvu: roztržitý muž v krizi středního věku, co si zapomněl vzít nákupní tašku, neboť...

Sedmnáctým rokem působím jako duchovní na západu Čech, v bývalých Sudetech, kde nezahojené rány z naší minulosti jsou stále patrné ve tváři krajiny i ve tvářích lidí. Ve službě faráře, kaplana v pečovatelském domě, učitele na zdravotnické škole i dobrovolníka ve vězeňství se mi otevřely mnohé příběhy a dotkly se mě smutné i radostné osudy. Nahlédl...

Jdu křížovou cestou k poutnímu místu Maria Rast nad vyšebrodským klášterem. Blíží se poledne. Slunce pálí, ale fouká příjemný větřík. Navíc hlavu mi kryje slušivý slamák, zakoupený ve vietnamském obchůdku v Třeboni (kde bychom byli bez Vietnamců!). Stezka stoupá poli a lesy, u každého zastavení se nejprve pomodlím a pak si natrhám hrst malin. U...

Mnozí to známe. Zvolili jsme si pohodlnou, jistou, širokou cestu. Zajistili jsme se, jak to bylo možné. Vybudovali jsme si kariéru, vydělali peníze, dětem zaplatili dobré školy. Žijeme zdravě, dbáme na kulturu. Jezdíme v bezpečném autě předepsanou rychlostí. Ven vycházíme pokaždé s deštníkem, co kdyby nás chytil déšť? Máme u sebe petlahev, abychom...