Je přirozené, že lidé touží po nějaké jistotě, o níž by se mohli opřít, aby se jim lépe čelilo nejistotám doby, ve které žijí. Když je nejisté úplně všecko, stává se život nesnesitelným, plným úzkosti a strachu. Aby se člověk z toho nezbláznil nebo nepropadl panice, vytěsňuje vše, co ho trápí a čeho se bojí, pomocí obranných mechanismů své...

Když sledujeme, kolik zla se děje všude po celém světě, čelíme nepřiznanému pokušení: pasovat se do role soudců nad světem, kteří zapomínají, že zlo je přítomné a činné i v jejich srdcích. Protože dělící čáru mezi dobrým a zlým nelze narýsovat navenek tím, že jedny lidi s definitivní platností prohlásím za dobré a druhé za zlé - ta čára...

Zamilovanost je cit, který přichází, člověk ani neví jak. Srdce je zaplaveno emocemi, touhami, vnímá s velkou intenzitou, že je přitahováno silou, jíž se obtížně čelí a snadno podléhá. Láska je však více než cit a nepřichází sama od sebe - učíme se jí. Ve vztazích se učíme milovat. Dnes najdeme nejrůznější kouče, učitele a mistry skoro na všechno....

Ať tě chválí, můj Pane, naše sestra smrt těla, žádný živý člověk jí nemůže uniknout! (sv. František z Assisi)

Dnešní doba si cení odborníků na komunikaci, což není nic nového pod sluncem, už ve starověkém světě dělali kariéru zdatní rétoři. Ale důležitější než studovat řečnické umění je mít co říct - a vědět, kdy je čas mluvit a kdy čas mlčet. Ježíšův učedník nepotřebuje rady mediálních mágů, stačí mu jediné pravidlo komunikace, které stanovil apoštol...

Není to nespravedlivé a nepochopitelné, že Ježíš proklel fíkovník, na němž nalezl jen listí, nikoli plody? Vždyť nebyl čas, kdy zrají fíky! Ale co když pro ten konkrétní strom ani žádný pravý čas (kairos) ke sklizni nepřijde? Co když jenom "předstírá", že v budoucnu vydá plody? Prokletí vlastně už jen stvrzuje, že tento kmen je neplodný a...