Bohoslužbu VII. neděle velikonoční slavíme ve zvláštním úseku liturgického roku mezi Nanebevstoupením a Letnicemi. Kristus vystoupil na nebesa, ale Duch Svatý ještě nesestoupil. Zdá se, že na světě panuje podivné prázdno. Strach z prázdna (horror vacui) podle starých filosofů sužuje přírodu. Člověk je součástí přírody, ať už je Matky Země věrný syn...

Pravdu mám já! Nesouhlasíš se mnou? Mažu si tě z mobilu a odebírám z přátel. Nemáš mi co říct, protože neříkáš, co chci slyšet. Jen si běž nesouhlasit s někým jiným! Neruš moje kruhy, jsem v nich spokojen sám se sebou a svými pravdami. Takové jako ty nemůžu potřebovat. Najdu si ochotné a oddané přitakávače, moje pravdy budou sdílet se...

Před několika dny jsem se procházel po břehu řeky Ohře. Bylo příjemné slunečné odpoledne. Pro mě však slunce nesvítilo. Tížilo mě břemeno černých myšlenek. Dopadlo na mě poznání, že uzrál čas a přiblížil se přelom věků, ale já nevím, co s tím. Všechny plány vzaly za své.

Karanténa pomalu končí, ale budoucí vývoj neumíme předvídat. Když karanténní opatření vstoupila v platnost kvůli hrozbě nákazy, vynořila se naléhavá otázka: Co v nezvyklé situaci dělat? Odborníci radili: Nejlepší je nedělat nic. Mínili tím, že máme zůstat doma, omezit pohyb venku i kontakty s dalšími lidmi. Ostatně bez těchto nezbytných opatření by...

Sny se mi zdají snad každou noc, ale málokdy si je pamatuji. Obvykle je zapomenu hned po probuzení, pokud v nich neodkryje něco z neprobádané propasti srdce. Minulé noci - magické noci - se to stalo. Ve snu jsem zavítal do dětského domova, abych si vybral dceru. Ošetřovatelka ukázala na malou (asi čtyřletou) tichou holčičku se světlými vlásky:...

Příběh o "nevěřícím" Tomášovi začíná chmurně. Vystrašení učedníci se shromáždili za zavřenými dveřmi. V lecčems to připomíná i naši současnou situaci. Zavíráme se doma, abychom neohrozili sebe i ostatní. Pokud se slaví bohoslužby, konají se za uzamčenými dveřmi, s vyloučením veřejnosti. Na internetu sice můžeme sledovat, jak se provozují obřady v...