Navštívil jsem paní Libušku už několikrát. Dosud šlo spíše o zdvořilostní setkání: "Dobrý den, jak se vám daří?" "Díky, že jste přišel, pane faráři, ale jak se asi může dařit staré bábě, jako jsem já?" Sedí v pojízdném křesle. Je v něm upoutaná, aby nevypadla. Podřimuje, anebo hledí na protější zeď. Visí tam v rámečku několik vybledlých fotografií....

To nejdůležitější o Vánocích se děje za tmy. "Betlémská hvězda je hvězdou temné noci," napsala filosofka Edita Steinová. Pro nemálo našich bližních jsou Vánoce opravdu časem temnoty, ačkoli z astronomického hlediska je čerstvě po zimním slunovratu a noci už se pomalu začínají krátit. Rozumím lidem, kteří o Vánocích trpí samotou a smutkem a nevědí,...

Za každé dobro, které jsme se rozhodli přijmout, musíme zaplatit cenu. Třeba za přátelství, za manželství, za kněžství. Cena je někdy vysoká a k placení se nemáme, protože jsme sobci. Sami sobě jsme křížem, který můžeme unést pouze tak, že se poneseme navzájem. S vědomím, že společně jsme neseni Kristem. Jinak skončíme uvězněni v systému, v němž...

Jan Křtitel i Ježíš začínají své poselství stejnou výzvou: "Obraťte se!" U Jana je obrácení doprovázeno lítostí nad starými hříchy, u Ježíše je spojeno s vírou (nebo ještě lépe důvěrou) v evangelium. Stvrzením obratu je přijetí křtu. Ponoření do vody odnepaměti symbolizuje duchovní očistu, v Novém zákoně ale získává ještě hlubší rozměr: křest je tu...

Často slýchám, že církev má vystupovat jako ochránkyně "tradiční" rodiny. Někteří si to bohužel vykládají tak, že křesťan automaticky odsuzuje všechny formy "netradičního" rodinného soužití. Jako že církev je tu hlavně proto, aby druhým lidem dokládala, jak jsou hříšní a zavrženíhodní, když vypadli ze šablony.

Troufnu si nadhodit kacířskou myšlenku. Zároveň ale doufám, že kacířskou jen pro ty věřící, kteří potřebují Pána Boha jako velkého Loutkáře, tahajícího za všechny nitky.