Ve vzpomínkách se rád vracívám k zážitku z loňských prázdnin, kdy jsem zdolal Broumovské stěny. Nešlo o výkon horolezecký, to jistě ne, ale náročné to bylo. Aspoň pro mě, zpohodlnělého turistu, kdežto moji mrštní synové neúnavně šplhali do skal a nic je nemohlo zastavit.

Čtyřicet dní poté, co se Ježíš narodil, přinášejí ho rodiče do jeruzalémského Chrámu, aby ho zasvětili Bohu. Zasvětit znamená odevzdat. Marie s Josefem se vzdávají toho nejcennějšího, co mají - prvorozeného syna. Je to spojeno s obětí. Podle starozákonního ustanovení je nutné obětovat beránka. Pro nemajetné se počítá s úlevou - mohou obětovat párek...

Navštívil jsem paní Libušku už několikrát. Dosud šlo spíše o zdvořilostní setkání: "Dobrý den, jak se vám daří?" "Díky, že jste přišel, pane faráři, ale jak se asi může dařit staré bábě, jako jsem já?" Sedí v pojízdném křesle. Je v něm upoutaná, aby nevypadla. Podřimuje, anebo hledí na protější zeď. Visí tam v rámečku několik vybledlých fotografií....

To nejdůležitější o Vánocích se děje za tmy. "Betlémská hvězda je hvězdou temné noci," napsala filosofka Edita Steinová. Pro nemálo našich bližních jsou Vánoce opravdu časem temnoty, ačkoli z astronomického hlediska je čerstvě po zimním slunovratu a noci už se pomalu začínají krátit. Rozumím lidem, kteří o Vánocích trpí samotou a smutkem a nevědí,...

Za každé dobro, které jsme se rozhodli přijmout, musíme zaplatit cenu. Třeba za přátelství, za manželství, za kněžství. Cena je někdy vysoká a k placení se nemáme, protože jsme sobci. Sami sobě jsme křížem, který můžeme unést pouze tak, že se poneseme navzájem. S vědomím, že společně jsme neseni Kristem. Jinak skončíme uvězněni v systému, v němž...

Jan Křtitel i Ježíš začínají své poselství stejnou výzvou: "Obraťte se!" U Jana je obrácení doprovázeno lítostí nad starými hříchy, u Ježíše je spojeno s vírou (nebo ještě lépe důvěrou) v evangelium. Stvrzením obratu je přijetí křtu. Ponoření do vody odnepaměti symbolizuje duchovní očistu, v Novém zákoně ale získává ještě hlubší rozměr: křest je tu...